Tanpura, tampura, tambura, tamboura a jiné podobné názvy je doprovodným nástrojem indické klasické a semiklasické hudby. Je nástrojem často podceňovaným. Přitom i velmi dobrým instrumentálním muzikantům trvá celé měsíce, než si osvojí takovou techniku, která přináší ten správný zvuk.

Tanpura dnes

Dnešní tanpury se dělají v počtu 4-6 strun. Dříve to bývalo méně. Dnešní tanpury mají několik odlišných provedeních. Původní typy se dělily na karnátskou (tanjore) a mirajskou tanpuru. Karnátská, používaná v jihoindické hudbě většinou byla vyrobena celá ze dřeva (jack fruit) a plochou kobylku měla v bronzu. Mirajská (Miraj je jihovýchodně od Mumbaje a je to středisko výroby strunných nástrojů) tanpura je používaná v severoindické hudbě. Zadní rezonátor je vyroben z tykve a často se poškodí. Kobylka je kostěná – někdy kombinace kost a dřevo, někdy je celá z kosti. Vzpomínám si, že v devadesátých letech mi v dílně Rikhi Ram s hrdostí ukazovali jejich novou invenci – box tanpura. Jedná se o tanpuru, která nemá krk – pouze rezonanční tělo sestávající se z přední a zadní desky a lubů. Ladění obstarávaly klasické západní mechaniky. Díky vinutým kytarovým strunám (další jejich nápad) měla tanpura příjemný hluboký zvuk i přes její relativně malé rozměry. Nápad zaujal natolik, že se našlo několik pohotových výrobců, kteří začali vyrábět ta samá nebo trochu jiná provedení. Box tanpura je dnes mezi hudebníky velmi známá. O něco později přišla revoluce i do klasického mirajského vzoru. Tykev nahradilo dřevo a nástroj získal výrazně plošší tvar. Ubylo zdobení a klasické kolíky byly nahrazeny kovovými mechanikami. Dnes existují všechny tyto typy a jejich variace dohromady a uvidíme, který z typů (pokud nějaký) zanikne. Každý z nich má totiž nějakou výhodu, kterou nemá druhý typ.

Další rozdíl může být na kobylce. Všechny starší tanpury vyžadují nit, nebo provázek podvlečený pod strunou na kobylce. Tím se reguluje míra „drnčení“ a barva zvuku. Některé novější tanpury mají kobylky provedené tak, že nit nepotřebují. Je to praktičtější i za cenu, že občas se díky niti podaří dosáhnout o něco kvalitnějšího zvuku.

Historie

Historie nástroje není až tak jednoduchá. Historické nástroje podobné tanpuře najdeme v mnoha zemích asijského i afrického kontinentu a i když etymologicky spojení tan-pura dává z hlediska indického jazyka perfektní smysl, není to tak jednoznačně. Staré rytiny a popisy po již tisíciletí zmiňují vína jako strunný nástroj. Není vyloučeno, že staré víny měly blíže k tanpuře než k dnešním vínám. Zajímavé také je, že ač nástroj připomíná spíše loutnu, hraje se na něj jako na lyru. Moderní tanpura je velmi pravděpodobně výsledkem arabsko-perského vlivu (měli podobý nástroj tanbur) a lidového nástroje. Snad další bádání vnese opět více světla do této problematiky.

Ladění

Ladění je několik možných. Pro mužskou tanpuru je nejčastější ladění Pa Sa Sa Sa(spodní). Pokud v ráze chybí Pa, ladí se místo něj Ma. Pokud chybí i Ma, používá se Ni. U ladění s Ni je ještě několik dalších pravidel (večerní čas, Ni je Vadi nebo Samvadi swar, Ni je shudha). S laděním se však dá i experimentovat (neplatí u klasické hudby) a výsledky jsou často velmi hezké. Tanpura musí ladit naprosto perfektně. Pokud ladění byť jenom o trochu popojede je daleko lépe, když tanpurista přestane hrát. Hlavní hráč se jinak velmi pere s dotahováním tónů a prožitek nálady jde často do kytek. Tanpurista musí mít celou dobu na paměti, že tvoří podklad pro hlavního hráče a nevytváří (ani mentálně) svou linku. Přesné ladění je velký problém při hraní v eteriéru nebo v místech, kde je velký hluk (velká pódia).

Tanpura – stage a studio

Zvukové snímání tanpury není žádný problém pro zvukaře, který má zkušenosti s akustickou hudbou. Rockoví zvukaři ovšem na celé čáře propadají. Proto je vhodné domluvit si na zvukovou zkoušku trochu více času.

Pozice při hře

Tanpura je poměrně velký nástroj a není jednoduché najít herní pozici, kdy netlumíme nástroj a zároveň v pozici můžeme zůstat dostatečně dlouho. Ať už je pozice jakákoliv mysleme na to, že se změnou pozice se nástroj většinou i rozladí.